Květen 2012

Mistrovství světa v hokeji 2012

20. května 2012 v 21:54 Další věci
Jupí, máme aspoň ten bronz. Škoda té prohry se Slováky. Myslím si, že Češi by proti Rusům hráli líp a neprohráli by 2:6. Po tom, co jsem četla na slovenských diskuzích, nedokázala jsem našim "bratrům" fandit.

Náš tým měl obrovskou radost, hlavně Nedvědovo nadšení opravdu neskutečné. Jsou dobří kluci :-) Bylo hezký slyšet českou hymnu. Příště snad vyjde i to zlato.



Proroctví (Knowing, 2009, USA)

13. května 2012 v 14:46 Filmy
Lexington, Massachusetts - 1959. V rámci slavnostní ceremonie, k otevření nové základní školy, byla před budovou školy uložena do země časová kapsle, která obsahovala výkresy některých žáků...

Lexington, Massachusetts - 2009. Po padesáti letech je časová kapsle vykopána, obsah kapsle vyndán a rozdán novým žáčkům základní školy. Mezi výkresy je i jeden list papíru se zdánlivě náhodnými řadami čísel, který se dostane do rukou Caleba - syna místního profesora Teda Mylese (Nicolas Cage). Tedovi se podaří číselná řada rozluštit a postupně přichází na šokující zjištění. Čísla přesně předpovídaly a popisovaly katastrofy, které se udály v uplynulých letech po roce 1959. Přesná data, přesná místa a přesné počty obětí.
Ted postupnou selekcí dojde k závěru, že tři události z listu papíru se ještě neudály...
Zdroj: kfilmu.net


Můj názor:
Nejedná se o klasický katastrofický sci-fi film, chvílemi mi to spíš přišlo jako horor a rozhodně ne jako film na osmou hodinu večerní. A ne, neprozradím, jak to dopadne, jen řeknu, že jsem takový konec opravdu nečekala a mělo to zajímavou myšlenku. Doporučuji se na film podívat :-) Toť vše, protože by byla škoda prozradit něco příliš dopředu.

Past na rodiče (The Parent Trap, 1998, USA)

12. května 2012 v 19:52 Filmy
Identická dvojčata Hallie a Annie byla po narození rozdělena kvůli rozvodu rodičů. Po několika letech se dívky náhodou setkávají v prázdninovém táboře v Maine. Nejprve jsou šokovány svou podobou, a brzy jim dojde, že jsou sestry, což jim rodiče zatajili. Annie vyrůstala v Anglii, v Londýně s matkou Elizabeth, Hallie žije s otcem Nickem v Kalifornii v Napa Valley. Dívky si vymění své role a rozhodnou se dát svoje rodiče znovu dohromady. Jenže je tu překážka: otec Nick se rozhodl oženit se s krásnou Meredith, která však jde jen po jeho penězích - to ale Nick samozřejmě netuší...
Zdroj: herci.cz


Můj názor:
K těmto filmům se ani nebudu moc vyjadřovat je to taková ta rodinná oddechovka, kde je člověku odzačátku jasný, jak to dopadne. Ale to neznamená, že je to špatný film, já jen tento typ filmů moc nemusím, ale občas proč ne? Nejlepší byly scény z táboření, to jsem se fakt zasmála :D A překvapilo mě, že dvojčata hraje jedna jediná osoba (protože jsem v ní ze začátku nepoznala Lindsay Lohan) a upřímně moc nechápu, proč to nehrála skutečně nějaká dvojčata.

Majáles Brno (11.5.2012)

12. května 2012 v 12:40 Koncerty a festivaly
Letošní Majáles, no. Bylo to super, ale loni to stejně asi bylo lepší.
Šla jsem kvůli tomu o hodinu dřív ze školy. Šla bych už o 2, ale měli jsme psát písemku z matiky. A hádejte co? Matika se nepsala! To mě tak naštvalo... Mohla jsem jít už na Majálesový průvod, ale asi by to znemenalo to, že bych večer byla ještě víc utahaná a tělo by mě bolelo ještě víc.

Šla jsem tam s mojí nejlepší kamárdkou Peťou a maminkou a její kamarádkou :-) (Mám super mamču)
První skupina, na kterou jsem chtěla jít byla "nově objevená" kapela Nebe. Nebyli špatní.

Pak jsme tak jako brouzdaly odnikud nikam a zakotvily jsme u malinkýho pódia vyhrazenýho pro začínající kapely, kde zrovna hráli Burnout Syndrom - 4 maníci v bílých košilích a motýlcích :-) a ti nebyli vůbec špatní!
Pak jsme šly na gyros a zkysly tak chvíli na Polemic - odvaz dobrý, ale není to můj šálek kávy, stejně jako Vypsaná Fixa, Horkýže Slíže... na který se všichni těšili nejvíc. Takže hurá na UDG - ti mi nevadí, některý písnička mám dokonce dost ráda a už jsem je viděla potřetí :D Potřebovala bych však být něde víc vepředu, abych si to užila, ale zase když jsem viděla ten skandující dav v tom děsivým předěsivým vedru, tak by se mi fakt nechtělo...

Potom omrknout výsledky hokeje (v té chvíli to bylo 2:0 pro nás :D) a přesun na Kluse. Ještě před tím se se však chtěla najít s Vendy a po složizým domlouvání jsme se našly :-) Jsem hrozně moc ráda, i když to bylo chvilkový shledání, tak jsem strašně moc ráda, i když Vendy mi přišla strašně bez života. (-->To je fakt super inteligentní věta :D) Zajímalo by mě, jak nakonec skončila, protože jsme se ani nerozloučily.
Klus suprovej jako vždy, i když tentokrát mi přišlo, že perlil míň než obvykle. V podstatě na toho jsem se těšila nejvíc, jinak mi ani tak nešlo o kapely, jako o tu festivalovou atmosféru. Trošku mě mrzí, že jsem nebyla na Wohnoutech, protože ti se částečně kryli s Klusem, ale Kluse jsem obětovala už 2x pro jiný kapely, tak jsem mu to tentokrát musela vynahradit ;-)

Na Fixe bylo tooooolik lidí a nikde nikdo známej, tak jsme šly na Mig 21 (to už jsme s Peťou zůstaly sami, i když jsem sem tam potkala někoho známýho...ty, co jsem vidět nepotřebovala nebo nechtěla, tak jsem potkala a ty, který jsem najít chtěla nikde :D ale to tak bývá no, nakonec jsem se našla se všema, jen Davídek mi tam chyběl).
Od Migů jsme poslechli jen pár písniček (Máma se vrací, máme se vrací... :D) a přesunuly jsme se na Monkey Business, kde jsme si aspoň mohly sednou, i když jen na obrubník parkoviště. V podstatě to však byl koncert PSH, kteří jim hostovali, já nemám ráda ani jedny, takže mi to bylo jedno, i když bílý šaty Monkey mě dostaly :D Aspoň jsme s Peťou pokecaly. Spíš jsme na sebe křičely, abychom překřičely hudbu, takže jsem si vyřvala hlasivky a ještě teď chraptím, ještě když k tomu připočítám zpívání na Klusovi a Nightwork, na který jsme šly potom. Stály jsme vepředu přímo před obrazovkou. Na začátku byl blízký záběr na Dyka, měl nasazený brýle a osvětlení bylo takový, že vypadal, jako by měl blond vlasy - panejo jak šíleně moc mi připomínal Jareda v jeho "krátkoblondobdobí". Říkala jsem si to ještě několikrát během koncertu, nevím proč mi ho tak připomínal - možná úsměvem. Ale na Jaye samozřejmě nemá ani zdaleka!!!

Bylo tam šíleně moc lidí, hlava na hlavě, všude jen davy lidí, na kapely nebylo vůbec vidět.. Na to, kolik jich tam bylo, jsem však nestála nikde fronty, což mě překvapilo. Toto bylo loni mnohem lepší, protože tam mohlo být tak o polovinu míň lidí, to bych do příště změnila.
Šílený byl taky prach všude okolo. Všichni měli z černých bot šedý boty a nohy pokrytý silnější vrstvou prachu až po kolena. Pro alergiky a astmatiky to muselo být šílený. Hasiči potom projížděli a zem kropili vodou, ale v 6 hodin večer to bylo už trochu pozdě, protože nastávala doba, kdy už nebylo takový teplo jako odpoledne a když lidi schytali studenou sprchu, tak už mohla být zima, nevím, proč s tím nezačali nejpozději tak ve 3 hodiny. A i když tu hlavní cestu pokropili, tak pod pódii byl prach pořád stejný... Zase však lepší než když by bylo bláto.

Jinaj jsem spokojená :-)


Čas, který zbývá (Le temps qui reste, 2005, Francie)

6. května 2012 v 10:35 Filmy
Příběh mladého atraktivního módního fotografa, který si na první pohled vychutnává život plnými doušky a jehož kariéra stoupá strmě vzhůru ... Pak přijde den, kdy při práci v ateliéru ztratí vědomí. Diagnóza zní ... rakovina v posledním stádiu. Uvědomujíc si svůj brzký konec, musí Romain začít přehodnocovat hodnoty svého života.


Můj názor:
Film s velice zvláštní atmosférou (to se dalo čekat ve filmovým klubu). O chlápkovi (homosexuálovi), který zjistí, že má rakovinu, odmítne léčbu a snaží se vyrovnat s tím, že umře. Není ten typ filmu, kde dotyčný všechno hodí za hlavu a jde si co nejvíc užít poslední týdny či měsíce života. Zezačátku na to jde takovým prapodivným způsobem, kterým chce jakoby všechny od sebe odradit. Chápu ho v tom, že se raději s přítelem rozešel než by mu to řekl (rozhodně je lepší smířit se s rozchodem v domnění, že mě už člověk, který se se mnou rozešel, nemiluje než smířit se s tím, že vám milovanýho člověka vzala smrt), i když tady ten vztah mezi nimi byl... těžko říct jaký. I tak mi bylo líto, že se to Saša nedozvěděl. Neřekl to vlastně nikomu kromě babičky a tuto logiku jsem moc nepochopila, pro něj to však určitě bylo lepší, chudáci však jeho blízcí. Dozvěděl se to také manželský pár, kde byl manžel neplodný a poprosili Romaina, jestli by se s manželkou nevyspal na základě jednoho setkání v restauraci (v dnešní době mi to přijde malinko přitažený za vlasy). On to udělal, i když k tomu potřeboval mít v posteli i manžela... A být oním manželem, tak toto bych opravdu nezvládla - ne líbání se s jiným chlapem, to by se dalo přežít, ale dívat se na manželku, jak to s ní dělá jiný chlap, z toho bych se zbláznila. A nedokázala bych být ani manželkou. Brrrr. Ještě musím říct jednu věc, že vlasy dělají opravdu hodně :D Protože po tom, co si hlavní hrdina oholil hlavu naježka, to byl úplně jiný člověk a nepoznala bych ho.

Máj (ČR, 2008)

1. května 2012 v 21:36 Filmy
Filmová verze jedné z nejslavnějších básní české poezie.



Můj názor:
Když jsem tento film viděla poprvé, ještě před tím, než jsem Máj četla, tak se mi to vcelku líbilo. Teď jsem to viděla podruhé, už jsem knihu četla a nelíbilo se mi to vůbec. Jarmila je zde vykreslená jako ku..vička, která podrží otci i synovi. Vilém otce zabije v návalu vzteku, po tom, co si Jarmila užívá! se starým pánem v sadu...Poprvé mi ani nevadili erotické scény, i když jsem strašný puritán v tomto směru (někde jsem četla, že je to jako porno pro nezletilé...ale aji bych s tím souhlasila :D), prostě je to přehnané, nemá to s předlohou skoro nic společného, to kouzlo je zde úplně vytracené, nějaká láska tu nehraje v postatě žádnou roli...Já nevím, jak to líp vyjádřit. Prostě to není příliš povedené zpracování děje. Po stránce vizuální je to zajímavé (stejný způsob natočení jako Kytice). Taky závidím postavu hlavní hrdinky, vůbec jí však nezávidím obličej :D Je to na tomto postavené a to se mi nelíbí. Nebála bych se ani vyjádření, že je to dost hroznej film.
Nic kloudnějšího ze mě nevyleze, nevím, jak to co nejlíp vyjádřit, takže už raději mlčím :D